Spaghetti s rajčaty, mozzarellou di bufala a bazalkou

Tohle jídlo mě zaujalo v restauraci Pizza Nuova. Těstoviny se učit nebudem, ale jestli víte kde, kupte si je čerstvé. Vaří se pak dvě minuty a chuť je úplně jiná než u kupovaných sušených mátoh. Jinak se dají přežít levný Barilla těstoviny. Prostě nějaké těstoviny, které nejsou úplně hladké, když přejedete po jejich povrchu.

Potřebujeme na 2 porce 
Spaghetti
500g rajčat San Marzano
1 balení mozzarelly di bufala
Česnek
Máslo
Bazalku
Sůl
Pepř

Co s tím
Tohle je supr jednoduché jídlo. Rajčata San Marzano se dají sehnat v konzervě v Káčku, ale i jinde, počítám tentokrát s tím, že je seženete čerstvá. Dobrý rajčata se poznají podle toho, že mají štiplavou vůni, když žádnou nemají, tak už všechnu ztratily na cestě v kamionu EU. Sušená všude prodávaná bazalka je zlo a raději si to jídlo udělat bez, než si to těma sračkama zhnusit.

Dáme vařit těstoviny v dost osolené vodě. Vedle si na pánvičce rozehřejeme máslo, přidáme na chvilku stroužek česneku, pak ho vyndáme. Přidáme polovinu rajčat pokrájených na drobno (ty jsme část nakrájeli na drobněji, část na větší kousky). Z první poloviny uděláme takovou rajčatovou omáčku, másla se případně nemusíme bát, když tam ještě nějaký dostřelíme. Jestliže už máme rajčata rozvařená, ještě je posolíme, ke konci přidáme druhou část rajčat, aby se prohřála. Prohřejeme s natrhanou bazalkou, čím víc bazalky, tím líp. Hned sundáme z mírného ohně, přidáme natrhanou mozzarellu, promícháme s uvařenýma těstovinama a hned servírujeme. Solíme a pepříme jenom jemně, k dotáhnutí chuti, omáčka by neměla mít chuť po česneku, ten je tam jenom ke zvýraznění a dotáhnutí rajčat.

Servíruje se to už promíchaný, žádný další sýr ani kečup se na to nedává.......

Pivní sýr

V Lokále sítě Ambiente jsem si oblíbil pivní sýr. Je to hodně jednoduché jídlo, které vůní připomíná uleželého bezdomovce v tramvaji. Z okolí vím, že si ho doma nikdo nedělá, při tom je to supr jednoduché jídlo.

V Lokále si pochutnáte na pivním sýru z tvarohu, který by si měl pár hodin odpočinout, ale nemám na to nikdy čas, takže si pivní sýr kupuju.

Potřebujeme na 1 porci
Pivní sýr - často bývá v obchodě vedle Romadůru
Trocha najemno nakrájené cibule
Červená paprika
Plnotučná hořčice
Máslo
Sůl
Pepř
a pivo (co budeme pít, dvanáctka je fajn)

Co s tím
Koupený pivní sýr je ve tvaru kvádru, vidličkou rozmašíruju na kaši, přidám trochu červené papriky, trochu nakrájený cibule, cca půlku lžičky hořčice, trochu másla a doleju pivem, aby z toho byla pomazánka. Dosolit a dopepřit, zásadně žrát k pivu. Podává se s pečivem, v případě prvního rande s topinkou pořádně pomazanou česnekem.

Jidelak do Brna i z Brna je stejne hnusny jako Brno, ale lze to prezit

Jidlo ve vlaku cd?

Absolvovany pocet jizd za posledni 3mesice: kolem 10ks
Cisnici: 3ks
Muz kolem 50, vytekajici bricho z obleceni, mastna plet. Tendence opravovat hosty, byt drzej. Slizak.
Zena kolem 30, blondynka, proste blondynka. Tendence nedavat zadnou uctenku, to ma spolecneho s muzem.
Zena kolem 50, drsnejsi, hoste maji tendenci se omlouvat, ze rusi.

Vzhled vozu: ala rest 70.let

Nabidka: svickova, rizky, gulas, caesar salat, zelnacka, zebro, kureci prso, livance, zavin.
K piti kava, voda, pepsi, caj, pivo

Jidelni listek je se dvema cenami, jedny jsou happy hours po Ceske republice a druhe jsou nehappy hours mimo cr. Rizek kolem 150kc. Temer o polovinu vice, kdyz nejsou happy hours. Rozlustit ovsem, pro ktery vlak a kdy plati hh je pro bezneho navstevnika dost nemozne (plati pro vsechny v cr, ale pokud se orientujete jen pode jidelaku, tak prave vas vlak tam nebude uveden ( asi je to nejake zahadne pravidlo).

Kdyz dostanete pomerne vysokou lahev pepsi nebo piva na stul v drncajcim vlaku, tak jen nejotrlejsi si flasku nikdy nepridrzuji.

Nefunguje - nekdy elektrina. Cisnik oznami vybranym stolum (asi podle sympatii), ze nefunguje elektrina. Pri objednavce jidel se dozvite, ze nerekne, co si muzete dat, ale neco z toho jiste muzete, jen nema cas to vysvetlovat.

- nedovezou olej rano pri odjezdu z Prahy? V tom pripade si nelze dat veprovy rizek, protoze ten se dela v oleji a ten neprivezli. Ale klidne si muzete dat rizek kureci, ten uz je vzdy hotovy... a jen se ohreje v mikrovlnce.
Jedete vecer zpatky z Brna? Olej stale neprivezli...

Mikrovlnka, evidentne zasadni pro jidelak. Testoviny? To je jasne, ze se delaji v mikrovlnce...

Vajicka natvrdo se v mikrovlnce nedelaji. Davaji je studene, ale neoloupane.

Platba kartou? Neni vam jasne, ze se mate predem zeptat, zda jim terminal funguje ci ne? Muzete si o tom popovidat s obsluhou. Vysvetli vam, ze se kazdy hlasi dopredu. A ze je to normalni. Prece.

Uctenky? Nahodne rozdavane po stolech, nekdy s uctenkou, casto bez... nekolikrat jsem byl svedkem nestastne pridanych polozek na uctence a velmi komplikovaneho restartovani systemu. Byl to samozrejme jen omyl.

A jak to chutna? Mohlo by to byt hnusnejsi. Da se tam jist, gulas je dobry, i zelnacka je ok. A ten zvlastni pocit hrkani pri jidle je fajn.

A pro zajemce o fransizu zde: http://www.jlv.cz/zadost-o-fransizu/ a az si ji poridite, dost by mne zajimalo, jak to cele funguje. A hlasim se na brigadu.

I ty Brno!

Prijit do restaurace, kde hraje ten nejblbejsi italsky pop, je za trest. 3 stoly s jeste neodnesenym nadobim. 2 lidi v obsluze. 2 obsazene stoly, s nami 3. Tohle vsechno nas melo varovat, ale nevarovalo. Hledali jsme v centru totiz vege restauraci, tak jsme zkusili tu, kde bylo k vege jidlu i neco jineho nez testoviny, dokonce to byla i pizza.

Bile ubrusy, bile lustry, cerna podlaha. Furt ten pop.

Hodne dlouho jsme cekali. Dlouho. Prisla servirka a ptala se na piti. Pepsi a domaci citronada. Jidlo neobjednano, moc rychla. Od stolu urcite.

Dalsi pulhodina. Furt ten pop. Pak jsme zaslechli od baru, tak ja udelam tu limonadu. Dalsi odmlka. Dosla nam Pepsi. Aha, mate tu frmol. Muzu vam doporucit nasi domaci citronadu? Nene, diky, dam si vodu.

Pak objednano. Tu vege polevku si dame bez te panchety.

Dlouha odmlka. Polevky na stole. Rajcatova s panchetou. Druha je vyvar, neslana masta voda. V tom plnena testovina, kdyz se to rozkloflo, tak tam zakladni chut poloumeleho bujonu.

To hlavni

Pizza caprese, sucha pizza, na tom nekolik platku neochuceneho studeneho rajcete, koule mozzarely. Tuhe zebro skoro za 300. Vazne se to nedalo. Nedalo ani rozkousat. Stara krava, mozna rovnou v kuchyni.

Zavolali jsme obsluhu, pardon to vazne nejde jist. Nevim, jak to vyresite, ale my to nechcem platit.

Servirka prisla s sefem, vyslechl a odesel, nevratil se, asi resi v kuchyni.

Dva policiste vesli do restaurace. Panove mame na vas stiznost, pry odmitate platit.

Aha, no my jsme se bavili o techto dvou pokrmech. Ta pizza a tohle neuzvykatelne maso.

Chvilka technickeho dohadovani.

Vite co, mini muz v cepici. Nechapeme, proc poslali statni, proste Brno.

Chvilka dramaticka

Vite co, je to hrozny, takhle se ta pizza nesmi delat, gestikuluje jako ital. A co teprv to maso, to fakt nejde.

Dalsi dohadovani.

Zaplatite vyjezd.

Platime, bez jidel, platime cuvert. 2x20kc. Co to je? To je ted v celem Brne. Asi chteli refundaci za vyjezd.

Jidla jako idea totiz nekdy fungovala, ale provedeni bylo vesele. Pristup k lidem taky a pizza americana per bambini je pizza s hranolkama.

Nazev je tajemstvi. Neukocirovatelne, neslane nemastne, vegetarianske se slaninou, tuhe jako stara krava, suche a nudne: Je to totiz Brno. To je jasne.

Celebrity při jídle

21 fotek celebrit při jídle

je to moderní retro

http://www.buzzfeed.com/maceyjforonda/awesome-vintage-photos-of-celebrities-eating?utm_campaign=socialflow&utm_source=twitter&utm_medium=buzzfeed

Recenze: Čestr

Jídlo v bezkonkurenčním provedení, jednoduché i složité pokrmy v dokonalé podobě a chuti, až na obsluhu, ta občas trochu „vypne“

Restaurace Čestr přináší znatelné výkyvy v obsluze. Z více jak dvanácti návštěv jsem několikrát odcházel předčasně rozladěn. Nejčastější problém spočívá v tom, že si nás v různých chvílích (někdy už na začátku) přestane všímat personál a i když je i na samotnou skutečnost upozorněn, nic se nezmění. Často se nikdo na konci nezeptal na spokojenost v nejvhodnější dobu – na konci večeře.

Bohužel/naštěstí i přes tyto připomínky patří Čestr k těm nejlepším restauracím, co jsem kdy navštívil. Jídlo je tu prostě na jedničku. Naším nejzamilovanějším jídlem je tu tatarák, který se dělá z vrchního šálu a patří mezi mou vypěstovanou závislost. Úžasně funguje kombinace neosoleného křepelčího vejce s kapary. Z předkrmů je doporučeníhodným pokrmem například sashimi – nejlepší plátky tepelně neupravené svíčkové s jablečnou marmeládou a zázvorem, které spouští nekontrolovatelný slinivý efekt. K doporučení patří všechny druhy steakových mas, nejzajímavější a obecně nejopomíjenější je oponka, tenký kořeněný sval, který je hrozně moc šťavnatý. I když je Čestr zaměřen na hovězí, mezi jeho hvězdy patří i dezerty, například jahodová dřeň nebo staročeský trhanec s povidly, které prostě způsobí, že i více odolní jedinci začnou při konzumaci mlátit hlavou o stůl a to blahem. To, že nelze v jednom člověku v klidu a s rozvahou spořádat tříchodové menu a přidat si ještě dezert, patří k drobnému nešvaru nabídky.

U restaurace s originálním konceptem, neformální obsluhou, úžasným jídlem jsou opakované nešvary na velkou škodu a vždy znovu a znovu doufám, že už se žádný problém nestane. Nebo už je to závislost a neumím si přiznat pravdu? To jídlo za to stojí, i kdyby do hosta při konzumaci píchali vidličkou.

PastaCaffé (Vodičkova) krásně neoblečené

Naše první návštěva proběhla překvapivě dobře. Nemám příliš dobré zkušenosti už se dvěma italskými restauracemi sítě Ambiente – Pizza Nuova a Pasta Fresca na mne nezapůsobily žádným hurá efektem. Všude se našlo příliš chyb na to, aby jsem odcházel spokojen. Proto návštěva PastaCaffé probíhala s velkou skepsí a rovnou jsem si říkal, že o ní nebudu jako zaujatý hodnotitel nikam a nic psát. Nakonec vše dopadlo jinak, než jsem čekal.

Prostředí restaurace je krásně jednoduché, ale při tom příjemně barevné, čímž se tu šikovně řeší možné obvinění ze strohosti interiéru. Obsluha funguje jako všude v síti Ambiente nadprůměrně, zde dokonce příjemně vyladěně v poměru neformálnost – nevlezlost – rychlost – nestrojenost – pocit, že to celé je/není jen komedie.

Z předkrmů jsme ochutnali denní celerovou polévku s pošírovaným vejcem. Celerová polévka byla příjemně jemná díky vajíčku a mírně dochucená lanýžovým olejem. Carpaccio ze svíčkové bylo ultratenké, jemné maso společně s rukolou a celé jídlo mělo jen jednu mrzutost – olivy i s peckami, což způsobovalo vyplivovací problém. Marinovaný roastbeef jako hlavní pokrm s toastem s mascarpone výborně fungoval s malým zeleninovým salátem. Jednalo se o velice jednoduché chutě, samotné maso bylo dobré, ale až slaná chuť mascarpone na toastu tomu dodalo správnou vyváženost a slinivý efekt. Těstoviny se svíčkovou se zeleným pepřem s rozmarýnem a s rajčaty patřily k „slabšímu nadprůměru“, především kvůli méně výrazné chuti masa, trochu suchým těstovinám a menšímu počtu rajčat, které mohly chuť osvěžit. Celé to bylo způsobeno trochu málo opepřeným masem, což se dalo během konzumace napravit a jídlo stále fungovalo jako čerstvý, rychlý a vizuálně příjemný zážitek.

Celkově restaurace působila jako svěží a příjemné místo s možností kdykoliv během dne přijít na kafe či během večera na příjemnou, klidnou, neformální večeři. A to mne moc baví.

Prostředí, obsluha i jídlo působí příjemně odlehčeně a na nic se tu nehraje. Odhalené trubky klimatizaci ilustrují stejný přístup k jídlům – jednoduše, rychle a na nic si nehrát. Zároveň je PastaCaffe místo pro celodenní odpočinek s kávou.