Café Imperial balancovalo v kvalitě jídla mezi velmi dobrým až podprůměrným, ale stojí za to sem přijít a vyzkoušet.
Prostory Café Imperial působí zvenku honosně. Secesní výzdoba se tu objevuje ve všech detailech. Uvnitř je ovšem příjemné tlumené světlo a vnitřek působí intimněji než se může zdát zvenčí. Jen stoly jsou tu příliš blízko u sebe a pár centimetrů navíc by stolování zpříjemnilo.
Hned při uvítání nás čekalo nepříjemné překvapení. Neměli zapsanou naší rezervaci a po několika minutách marného hledání nás usadili se slovy, že můžeme zůstat u stolu pouze hodinu a půl. Servis se tu chová zdvořile, ale je chvilkami hodně profesionální až neosobní. Objednávat u servírky, která většinu času kouká mimo stůl někam z okna, nepůsobí zvlášť příjemně. O vínu servírka nebyla informovaná, odpověď na dotaz četla přímo z mého menu.
Jako první chod jsme si dali Kulajdu se ztraceným vejcem a Francouzskou cibulačku (každá za 85 Kč). Nejlepší kulajdu jsem ochutnal ve Fričově Pekárně. Fričova trochu kyselá, sladká, mírně koprová kulajda do 30 Kč porce je dokonalou předlohou této polévky. V Café Imperial vystupují v chuti až příliš houby, vložené vejce mírně kyselou chuť neutralizuje, kopru tu je habaděj, ale není vůbec cítit. Oproti tomu cibulačka byla skvělá, i když náročná na konzumaci. Silná, sladká chuť cibule s vrchovatým množstvím zapečeného sýra. Sice jsem zvyklý bojovat u cibulačky s rozteklým sýrem, ale v tomto případě už to bylo na hraně. Neustálé namotávání, uklofávání lžící, srkání/ žvýkání sýra přímo z misky a vyčvachtávání polévky mimo stůl, bylo pro okolí zábavné...
Hlavním chodem byl hovězí Hamburger „dvouručák“ a lanýžové noky se šampaňskou omáčkou. Hamburger se tu prodává za 237 Kč a je v kupované housce. Rajče, grilovaná cibulka, čedar a maso jsou poněkud fádní. Čedar se po celou dobu nerozpustil a maso nebylo tolik šťavnaté jakob třeba v Steakhousu Jáma (cena 235 Kč). Za to lanýžové noky jednoznačně vyhrály na plné čáře. Jednoduchá kombinace mazlavých noků plněných výraznou lanýžovou pastou s jemnou omáčkou ze šampaňského (sice bez bublinek, ale jinak přesná chuť sektu) byla výborná. Čím více noků jsem snědl, tím více jsem si tento pokrm užíval a objevoval jeho zdánlivě jednoduchou chuť.
Jako dezert jsme si dali Malinový Cheesecake. Tento dezert mám rád v síti Ambiente, kde těsto je velice jemné, dominuje Ricotta na vrchu a k tomu ne příliš sladká a mírně kyselá chuť malin. V Café imperial bylo vše naopak. Těsto bylo tlusté, tuhé, v ústech se lepilo a završila to přeslazená chuť malin. Dezert se nedal dojíst.
V Café Imperial jsem zažil úžasné noky, skvělou cibulačku, průměrný hamburger, s Fričem neporovnatelnou kulajdu a nedobrý dezert. Je to místo, které je cenově dostupné, nabízí možnost vyzkoušet spoustu zajímavých jídel, ale také se tu dá narazit na průměrná jídla. A u dezertu budu příště hodně opatrný.
P.S. jakýsi "krtek" mi na scuku napsal toto: "Jako dezert si příště dejte créme brulee :-)"
Děkuju všem krtkům!
Žádné komentáře:
Okomentovat