Klecové vejce jsou vejce neveselých slepic s osobním prostorem o velikosti pohybující se někde mezi A4-A3. Tyhle slepice nemají žádné vjemy, nesocializují se, ani tou hlavou moc nehejbou.
Kdo je šťastnější? Deprivant, který nalezl východisko skokem z okna nebo veselý optimista přejetý traktorem na přechodu? Kdo má pravděpodobně více přátel a šťastnou rodinu? A čemu je blíž slepice v kleci a čemu je blíž veselá bio slepička? Klecovka je apatická, spíš smutná; bio slepice je mnohem živější, veselá. Trojka - Klecovka to má za sebou nejrychleji. Vynosí se cca za rok a pak jí většinou ukončí (zřídka si ji někdo koupí a zachrání a ona mu začne z radosti nést vajíčka: http://www.ifauna.cz/drubez/forum/r/detail/521512/klecove-slepice-pro-boka). Co vím, tak bio slípky jsou chovány zároveň na maso i vajíčka, to znamená, že veselá slepička může kdykoliv přijít o život. Týká se to všech zvířat na maso. Je pěkné, když mají co nejpříjemnější porážku, ale příjemný život nevede k radosti před blížící se smrtí ani dotyčné zvíře, ani dotyčné příbuzné, ani známé (toho zvířete)...
Průmyslové chování v klecích totiž přináší velkou kontrolu nad zdravotním stavem a celkově životem zvířat. Umožňuje a plně rozvíjí možnosti Využití a Zhodnocení. Efektivita je měřena Kvantitou. Proti tomu stojí myšlenka Kvality a Smyslu (BIO), což sice možná jsou v ekonomii nově uznávané pojmy (Sedláček), ale peníze to nese dost těžko. Zároveň se z něčeho normálního (volný chov slepic) dělá něco neobyčejného a nadstandardního. Při řešení smrti zvířat pro maso se střetává právě Kvantita a Kvalita. Kvantita nese rychlou smrt, Kvalita neřeší rychlost. U lidí je to ještě trochu jinak, Kvantita nese prodlužování smrti (neosobní nemocnice), Kvalita se snaží smrt přijmout jako součást (příprava rodiny na smrt bližního či vyrovnávání se třeba v hospicích). Postoj k masným zvířatům je přímo úměrný hledání lidské Kvality života a vyrovnávání se se smrtí. Pohyb, mezi extrémním zneužíváním zvířat a dostatečně neproduktivním hledáním ohledů, se přímo týká hledáním Kvality a Efektivity v životě. Je možné stavět na Hodnotách Principy a z nich tvořit Smysl, ale není možné hledat jen Smysl. Hodnota dobrého života slepice není nejvyšší ani nejnižší, Princip je udržet její život a případný přístup k její smrti ve střední hodnotě, Smysl má zajistit jí dostatečný život, nikoli nadstandardní. V tu chvíli nebude upřednostněna malá promile veselých slepic a velká promile hodně smutných slepic.
Průmyslové chování v klecích totiž přináší velkou kontrolu nad zdravotním stavem a celkově životem zvířat. Umožňuje a plně rozvíjí možnosti Využití a Zhodnocení. Efektivita je měřena Kvantitou. Proti tomu stojí myšlenka Kvality a Smyslu (BIO), což sice možná jsou v ekonomii nově uznávané pojmy (Sedláček), ale peníze to nese dost těžko. Zároveň se z něčeho normálního (volný chov slepic) dělá něco neobyčejného a nadstandardního. Při řešení smrti zvířat pro maso se střetává právě Kvantita a Kvalita. Kvantita nese rychlou smrt, Kvalita neřeší rychlost. U lidí je to ještě trochu jinak, Kvantita nese prodlužování smrti (neosobní nemocnice), Kvalita se snaží smrt přijmout jako součást (příprava rodiny na smrt bližního či vyrovnávání se třeba v hospicích). Postoj k masným zvířatům je přímo úměrný hledání lidské Kvality života a vyrovnávání se se smrtí. Pohyb, mezi extrémním zneužíváním zvířat a dostatečně neproduktivním hledáním ohledů, se přímo týká hledáním Kvality a Efektivity v životě. Je možné stavět na Hodnotách Principy a z nich tvořit Smysl, ale není možné hledat jen Smysl. Hodnota dobrého života slepice není nejvyšší ani nejnižší, Princip je udržet její život a případný přístup k její smrti ve střední hodnotě, Smysl má zajistit jí dostatečný život, nikoli nadstandardní. V tu chvíli nebude upřednostněna malá promile veselých slepic a velká promile hodně smutných slepic.
Žádné komentáře:
Okomentovat